Autor: Peter May
Recenze umístěna i na Knižní díře
 |
| Zdroj obrázku ZDE |
Jméno Peter May se pojí s kvalitní detektivkou. Taky to tak máte z nějakého důvodu zafixováno? Nebo vám jméno nic neříká? Či patříte mezi ty, kterým se současné mayovky zdají pomalé a nudné? Mé setkání s Mayem proběhlo v rámci Karantény, když u nás v Česku začal řádit Kovid. O kraťoučké detektivce z šuplíku psala třeba Vendi ve své recenzi. Dále jsme s Mayem potkali v Útěku, kdy banda mladých muzikantů vzpomínala, co bylo. To jsem nedočetla, protože se to táhlo… No a pak se ke mně dostala trilogie z ostrova Lewis…
Policejní detektiv Fin Macleod se po smrti svého syna a volnu v práci vrací na ostrov, na kterém vyrůstal a ze kterého rád utekl na univerzitu. Zpět se vrací prohlédnout si vraždu, která se podobá té, kterou řešil na pevnině před smrtí synka. Na ostrově potkává staré známé, stará místa a starou lásku, která má téměř dospělého syna. Pokud čekáte krev či masakr, zklamu vás. Skála je opravdu poklidnou kvalitní detektivkou, kdy by se za popisy míst, lidí (včetně povah) a pocitů nemusel stydět ani Tolkien. May vám totiž relativně zajímavě popíše i to, jak Fin pil skotské pivo. Něco naprosto nezajímavého dokáže přednést takovým stylem, že si ani nevšimnete, že popsal stránku a půl.
Do poloviny knihy se Fin věnuje své minulosti: jak vyrůstal a co zažil ve škole, tradici lovu ptáků na Skále (ano, po tomto přírodním útvaru, na kterém rok co rok dochází k vraždění tisíc kusů mladých ptáků pro jejich chutné maso, se jmenuje celá kniha) a také se seznamuje s aktuálním děním na ostrově Lewis. Jak skončili jeho kamarádi? Pojede se letos na Skálu? Vše, co se do poloviny knihy dozvíme, nám připravuje půdu na lov. Budeme totiž chytat nejen vraha, ale i vzpomínky.
Ačkoliv byly některé pasáže zdlouhavé, dopodrobna popisné a víceméně k ničemu, byl skvělý zážitek knihu číst. A vše, co nám May o Finovi či jeho okolí prozradil, mělo přesně svůj důvod a čas. Přesně v pravou chvíli jsme se dozvěděli, proč Fin vyrůstal u tety, proč je jeden z jeho spolužáků na vozíku a další. Možná vás zmate mé hodnocení. Víte, není zde krev, detektivka je spíše v pozadí Finovy osobnosti, kdy hledá sám sebe. Prostor spíše než detektivní práce má popis krajiny a zvyků ostrovanů. Takže i když to bylo opravdu kvalitní relaxační čtení a s láskou jsem vzpomínala na své začátky u krimi (čtením Francise a příběhů z dostihového prostředí), zda je trilogie hodna lepší hodnocení z mého detektivního-krimithrillerového pohledu se teprve uvidí, až dočtu sérii celou.
Žádné komentáře:
Okomentovat