Autor: Amanda Stevens
Název: Království
Série: Hřbitovní královna
Druhý díl z hexalogie o Hřbitovní královně, Království, přináší změnu prostředí kolem hlavní hrdinky. Nové postavy a nová tajemství slibují dobré počtení. Anotace je opět lehce zavádějící. Dostaneme se ke dvoum hřbitovům. Budeme řešit, proč něco Amelii táhne k hrobu v horách. Budeme celí napjatí, zda mladá dívka nalezne vodítka ke své historii. Ale ne všechny přísliby anotace budou splněny.
Království se od svého předchůdce, Okřídlená duše, poměrně liší. Opět se nám dostane kvalitní romantické zápletky. Opět budeme pátrat po vodítkách nejen k podstatě samotné Amelie. Opět se setkáme s nadpřirozenem. Tentokrát sice duchové budou Amelii provázet, ale hlavní roli v příběhu bude hrát okultismus. Změna prostředí a dokonce i erotický náboj dělají z knihy něco úplně jiného. Neříkám, že to je škoda, ale takový jakoby flashback bych čekala později.
Romantická linka Království započne hned na začátku knihy. Bude nás provázet celou knihou se všemi atributy potřebnými pro kvalitní romanci. Dostane se nám pochybností, strachu, odpoutávání se od minulosti, smutku, vášně, animální rozkoše. Projdeme si i odlukou hlavních hrdinů. Co mi ale vadilo bylo, že ke konci se autorka nechala strhnout napětím celé scenérie a vztahu a jeho vyvrcholení se nedostalo patřičného prostoru. Není to úplně na škodu, autorka používá osvědčených praktik knihy předchozí. Ale já bych chtěla mít jasno, dořešeno, vyřešeno, abych do třetího dílu šla s jasnou hlavou… Dost možná to autorka přesně takto zamýšlela a máme se na co těšit!
Tak jako romance byla perfektní, pokulhávala mystická linka. Mnohem méně jakýchsi věrohodných termínů a “ověřitelných” podkladů. Postavy z této strany byly průhledné od začátku do konce knihy. Atmosféra knihy byla temná. Jen pro nezapálené čtenáře do duchařiny působila čas od času směšně. Temnoty a zla bylo v knize tolik, že ji nakonec čtenář vypustil. Jakoby šlo jen o laciné pozadí pro okrášlení a lepší prodej knihy. Dokonce ani symbolům nebylo věnováno tolik, co v první knize. Možná proto, že byly všeobecně známy?
Detektivní či pátrací příběh v Království plnil snad možná i větší roli než ten romantický. Amelia tentokrát měla v celé akci své místo. Nikde nebyla navíc či umělá. Bylo zajímavé sledovat její vývoj v příběhu i osobním životě. Bystrý čtenář jistě odhalil podstatu příběhu brzy. Lama jako já jí na kobylku došla maličko později. Přeci jen ale dříve, než samotná hrdinka. Která překonala sebe sama a byla tvrdá. Nakonec. I pátrací či detektivní část příběhu splňovala jakési body potřebné pro uvěřitelné čtení. Pokud to o knize plné mystička můžeme vůbec říci. Amelia využila svého daru/prokletí a následovala stopy. Pátrala, poslouchala a naslouchala. Ověřovala informace. To vše vedlo k nelítostnému střetu a vyvrcholení na konci příběhu. Vodítka byla téměř všude a Amelia si mohla volit, jakou cestou se vydá. Nešlo o žádnou brilantní detektivku, ale moc pěkně a pořádně zpracovaný detektivní příběh se zajímavým, ale očekávatelným, koncem.
V příběhu bylo i pár postav, které plnily roli dokreslení atmosféry. A pak byl v příběhu Angus. Skvělý nápad se všemi jeho vlastnostmi. Nejenže jeho objevení bylo správně načasováno, hezky vyplňoval místa, kdy Amelie přemýšlela. Jejího přemýšlění totiž bylo v knize trošku více než akce. Což nevadilo, protože jak jinak by pracovala? A to je bod, který mne maličko mrzel. Její práce na hřbitově byla v Království až na konci. Jakoby jen díky své práci potřebovala najít tajemný hrob a konec. Spolu s tím souvisí nedokonalé vysvětlení všeho, co se případně na hřbitově odehrálo. Mně osobně to nakonec spolu s epickým závěrem kazilo dojem z jinak hodně dobré knihy.
Autor: Amanda Stevens
Název: Království
Série: Hřbitovní královna
Žádné komentáře:
Okomentovat