Romantické knihy musí mít nějaký úplně otřesný zlom, kdy se ukáže, zda láska mezi hlavními postavami je tak silná, že překoná všechno. Tento moment má mnoho romantických knih tak mimo reálné uvažování lidí, že pochybujete o zdravém rozumu hrdinů, dokonce i svém, a ptáte se, proč proboha?
Přistála jsem v New Yorku s životopisem v ruce a odhodláním přijít konečně o panenství. Jsem rozhodnutá vzít jakoukoli práci. Co se však týká toho druhého, nespokojím se s ničím menším než s osudovou přitažlivostí a vroucí vášní, a tímhle spínačem zatím ještě nikdo neotočil.
Až do té doby, než jsem potkala Barclayho Hammonda, generálního ředitele nejprestižnějšího vydavatelství v New Yorku, a současně toho nejžádanějšího svobodného muže ve městě.
U Zakázaných nocí se kritického bodu bát nemusíte. Samozřejmě že zlom bude, ale LOGICKÝ. Respektive já bych jednala jako Tessa, třiadvacetiletá čerstvá absolventka univerzity, která hledá v NY práci kolem knih. Její jednání v inkriminovaný moment, a problém každé slaďárny, je zcela normální. Dokonce i Barclay reaguje naprosto lidsky a věříte, že takové emoce by člověk, kterého vám celou dobu autorka popisovala, má. Navíc autorka, Liv Morris, si dala natolik záležet, aby kritický bod lásky těch dvou byl natolik reálný, jak jen to dneska jde. A řešení situace? Přátelé, za mne famózní. Splňovaly klasické stupně ztráty, kdy je možnost řešení jednoduchá…
Co jiného dalšího na knize s příběhem, kdy je konec předem jasný, vyzdvihnout? Dialogy a překlad. Oboje spolu souvisí. Jelikož je Tessa panna, jak prozrazuje anotace, a její povaha je, jaká je (mě se moc líbila), dialogy tedy musí být vyvážené. Nesmí se točit jen kolem sexu a dalších dvojsmyslů - nebo se mýlím? Morris to krásně vyvážila, dostalo se nám všeho. S tím souvisí i překlad do češtiny. Není nevkusný, nevolí velká či hambatá slova, sedne k postavám. Možná je díky němu Barclay maličko méně tvrdý (ve vystupování, v kalhotách zaručeně ne).
Abych knihu a příběh jen nechválila, i když moje kritika asi nebude úplně kritika. Spíše jen spratkovské popotahování, že moc brzy příběh skončil. 328 stránek jde slupnout u této literatury během pár hodin. Každopádně jsem měla maličko problém s věkem a postavením hlavních hrdinů. Tessa byla určitě krásná a výjimečná, ale taky evidentně dokonalá, když do New Yorku přišla bez dluhu na studijní půjče. Její život je snem snad každé mladé holky, která má co do činění se čtením knih. Taky bych ten život brala. No ale pojďme na jejího šéfa - Barclay. Šéf nad šéfy, hodný, milý a spravedlivý. Splňuje výstřelky braku až na jeden klíčový moment - a nevěříte mu, že mu je 37. Je na to moc...mladý v myšlenkách? Působí občas jako ucho. Měkké ucho (opět s rozdílem v kalhotách). Autorka se snažila vysvětlit, proč je to tak, ale málo. Respektive evidentně nešlo o klíčovou věc. Nezlobím se, ale hodně času jsem si říkala, že to není tvrďák dle mého gusta.
Dále jsem si všimla maličkých nesrovnalostí souvisejících s klíčovým krizovým momentem před mooooc hezkým koncem. Čekala jsem větší hrozbu. Samozřejmě díky tomu, že se autorka zapomněla nebo nevím proč, se mi kniha taky líbila. Ale už ji to šouplo mezi pohádky. Abyste rozuměli - do toho momentu to byla romantická kniha, pak už jenom pohádka…
Název: Zakázané noci
Žádné komentáře:
Okomentovat