Autor: Graham Masterton
Odkaz na Databázi knih
Recenze umístěna i na Knižní díru
 |
| Zdroj obrázku ZDE |
Asi netradičně začnu svoji recenzi anotací knihy Rozbití andělé od Grahama Mastertona:
Jednoho chladného jarního rána najdou dva rybáři ranec hadrů plovoucích na řece Blackwater v Corku. Jde o mrtvolu otce Heaneyho, bývalého učitele hudby na místní chlapecké škole. Má svázané ruce a nohy a na krku stopy po škrcení drátem. A co hůř, je vykastrovaný.
Případ místní komunitu hluboce zasáhne a inspektorka Katie Maguirová se ocitne pod velkým tlakem, aby ho co nejrychleji vyřešila. Jenže pak je nalezen další zavražděný kněz…
Katie objeví důkazy, že v sirotčinci Sv. Josefa došlo ke zlověstnému spiknutí, pokud však ve vyšetřování zajde příliš daleko, přivolá na sebe hněv katolické diecéze. Jestliže chce chytit vraha dřív, než znovu udeří, bude muset čelit církevní hierarchii a prolomit hradbu mlčení, která už desetiletí skrývá strašlivé tajemství.
Anotace na půlku recenze, což? Z autora mám smíšené pocity. Dokáže do detailu popsat brutální mučení kněze, ale přitom nevyvolat nijak extra zvláštní emoce. Luxusní popis dotyku chladných kastračních nůžek na těle a se mnou to ani nehlo. Částečně to přikládám faktu, že nejsem chlap a tak mi nůžky u koulí nijak nezvednou tlak.
Masterton zvládne rozehrát hru citů a svědomí nejen na poli týkající se církve, kdy člověk bojuje s tím, co si kdo zaslouží, ale taky v osobních vztazích komisařky Katie. V Andělech popravdě nevíte, kdo přesně je vrah, i když vám to dojde mnohem dříve než policii, a sami si začnete klást otázky, které policie úplně vynechává a nepátrá směrem, kterým by měla. A v podstatě se vyšetřuje na základě přesně dohledatelných faktů a na podezření založeném na intuici Katie. Jenže i tam se občas vyhne hledání spojitostí mezi zemřelými kněžími - proč? Vždyť by se pak ušetřilo sousty krve a mučení a vlastně i pointy celého příběhu. Asi jsem si odpověděla, co?
A tím se dostáváme k hořkému konci vyšetřování. Když pominu skutečnosti nelogického nepokládání otázek a rozčilování se nad osobním životem komisařky (možná proto, že na jejím místě bych také nevěděla, jak se rozhodnout), dostávám se k celkem dobře připravené půdě na velkolepé grandfinále celého příběhu. Mrtví kněží, morálka na vážkách - tak si autor asi nedal pravidelné prášky pro kreativní psaní, do příběhu přidal další osobu (místo toho, aby ŘÁDNĚ vysvětlil třeba napadení kladivem u Katie v domě). Jasně, zajímavou osobu, ale úplně k prdu. Místo toho, aby z toho všeho, co psal, udělal show a stal se autorem velikosti Nesba či Keplera, tak z toho udělal biblickej mindfuck a zahrál to do kouta.
Každopádně i tak jde o relativně čtivého autora, jehož příběhy mají jakous takous hlavu a patu a díky brutalitám, které popisuje, mu odpustíte i chyby velikosti Jupitera.
Žádné komentáře:
Okomentovat