Fantasy je, dle mého názoru, nejlépe přijímanou literaturou napříč čtenářskou obcí, přestávám se jí stranit. Nikdy jsem od ní nebyla daleko, neboť mám moc ráda Harryho Pottera a Pána prstenů (raději v knižní podobě). A taky miluji draky a neváhám kvůli nim číst i anglické originály. Takže jsem si řekla, proč to nezkusit s upíry? Holky někdy koušou byla příjemnou volbou pro vstup mezi nemrtvé.
O čem kniha je?
Holky někdy koušou je první díl série Upíři z Chicaga od autorky Chloe Neill. Za hlavní postavu si zvolila mladou studentku postgraduálu anglické literatury Merit. Bohužel je napadena a proti své vůli přeměněna na upíra. Naštěstí má skvělou spolubydlící Mallory, která ji psychicky podporuje a doprovází do sídla upírů Domu Candoganů. Střetává se svým “mistrem”, upírem, který stojí za její přeměnou. A ten je sexy alfa samec. Jiskří to mezi nimi. Vypadá to žhavě, ale nic se nemůže prozradit v první knize více než desetidílné série.
Postavy
Pokud se zaměříme na postavy, Neill nám jich nenabízí málo. Naštěstí se v ději objevují opakovaně a člověk má šanci je řádně vstřebat. A protože jedna z postav má ráda pletichaření a politiku, dostává se nám i dostatek prostoru pro psychologický vývoj a ukázky pevnosti charakteru Merit a jejích blízkých přátel a “rodiny”. Stanovisko a pevnost vůle Merit jsem si na celém díle Holky někdy koušou oblíbila asi nejvíce. Navíc když své názory dává najevo nahlas a sarkasticky.
Děj
Děj příběhu nebyl úplně zlý a nebyl nepředvídatelný. Každý z kroků jakéhokoliv upíra se totiž čtenáři sám o sobě zdá podezřelý s jasným skrytým cílem. Bohužel právě zde dochází k nejvíce chybám. Lze je přehlédnout, neboť Neill píše čivě. Ale stačí maličký mráček na náladě čtenáře a šup! hned vidí nejasnosti či drobné protimluvy. Naštěstí více než chyby zaujme výcvik Merit, objevení totožností dalších postav a romantická zápletka. Není tedy s podivem, že na “detektivní” pasáže narazíme zřídka, i když si samy o sobě žádají více pozornosti.
Závěrem
Holky někdy koušou je odpočinková literatura. Nenadchne,neurazí. Merit napsala Chloe Neill velice dobře a tak si člověk rád přečte i následující díl. Já však ne. Sexy nesmrtelná kočka v koženém upnutém oblečení s katanou mne sice bavila, ale intriky kolem už tolik ne. Navíc vztahové kolečko kolem dalších postav pro mne představuje možné zklamaní v dalších dílech, takže se spokojím s tím, že Chloe Neill píše oddechovou literaturu s erotickým jiskřením, akcí a touhou po krvi.
Žádné komentáře:
Okomentovat