Alison Belsham se českým čtenářům představila trilogií Tatérka. Bohužel měla celá série sestupnou tendenci. No a právě proto jsem po Dívkách na kopci sáhla. Zajímalo mne, jak si bude novinka oproti předešlé tvorbě stát, kam se autorka posunula. A byla jsem mile překvapena.
Inspektorka Lexi Bennettová se po čtyřech letech vrátila z USA, kde pracovala u černých obleků. A v den nástupu do služby se její práce hned rozběhla naplno. Dost se to zvrtne, když se Lexi dozví, že jde opět o případ trojčat. Jako by se vrah z její minulosti vrátil. Nebudu lhát, že jde celkem o klišé ve všech směrech. Ono taky, co extra nového vymyslet? Přesto je to vždy autor a jeho styl, co rozhodne tom, jak se kniha bude líbit, i kdyby použil motivy profláklé jako třeba Orličtí vrazi.
Ale zpět do Canterbury! Dívky na kopci jsou jasným signálem, že jde o novou sérii. Autorka nám vedle Lexi staví i její rodinu a tým. Jde o cca 5 - 6 lidí, u kterých si člověk může být jistý, že se znovu objeví po boku inspektorky. Takže mne překvapilo, jak málo je Belsham představila. Nejvíce se snažila u Toma, který Lexi dělá pravou ruku. Trošku více se rozpovídala o patologovi a díky němu zmínila i kus své policejní historie. Další kus o předchozí kariéře pochytíme od psychologa, do osobního života nás vtáhne Maggie, šéfová, a vrah s jeho deníkovými zápisky.
Zde se na chvíli zastavme. Nevím, zda jde o překlad nebo o autorčinu chybu, ale vrah se občas divně opakuje, ale neřekne nám nic kloudného, pouze háže vějičky na něco děsivého, co ve výsledku tak žhavé není. Rovněž se mi pravděpodobnost jeho totožnosti zdála být absurdní, vzhledem k jeho aktivitám. Motiv bych jakš takš pobrala, ale ten závěr? Podle mne s ním Belsham ještě něco plánuje …
Policejní práce byla zaznamenána precizně. Ale… k tomu, kdo byl pachatelem, je s podivem, že tým jeho identitu neobjevil dříve. Autorka vybrala vhodné kandidáty, dala jim role, ale zapomněla se zamyslet nad padouchem a důvtipem čtenáře. Všechno nakonec zabalila do vyčerpanosti Lexi, která fungovala pomalu jen na kávě a všichni o ni měli strach, do mravenčí policejní práce, do pocitu zmaru. Ale sakra dobře čtivě napsala i ty nejvatovější pasáže, jaké jsem poslední dobou četla, takže mi kniha nakonec zabrala necelý jeden den a já mohla jít v klidu spát.
Budu číst pokračování? Ano. Alison Belsham píše poutavě, chyby člověk najde, pokud přemýšlí. Že mi nesedělo více věcí? I proto chci číst druhý díl. Jednak jsem masochista, jednak chci vědět, zda třeba nebyly všechny chyby záměrem a dlouhodobým plánem. Za mne jde v případě Dívek na kopci o líbivou až odpočinkovu knihu, kterou k přečtení doporučuji. Není lepší než Tatérka, ale mnohem propracovanější a zajímavější než Inkoust.
Název: Dívky na kopci
Žádné komentáře:
Okomentovat