Autor: Sarah Flint
Serie: Charlie Stafford
Odkaz na Databázi knih
Jde o první díl ze série s mladičkou Charlie Staffordovou (konstábl). A je to celkem peklo. Nejenže hned v úvodu, bez přiblížení věku mámy či dítěte, jeden z nich umře - protože to je poslední dobou fakt oblíbené téma, samotný úvod je hrubý, neotesaný a naivní. Opravdu jsem zvažovala, že knihu odložím, jak nesympaticky Sarah Flint psala.
Jelikož čtete tuto recenzi, asi to nebylo takové peklo, abych knihu odložila. Start celého případu je odpuzující. Ale ne kvůli skutečnosti máma/syn a jeden z nich nežije (mám syna, proto to tak prožívám), kdo označí případ za slibný? Buď nevyzrálý autor, který píše nesympatickou hrdinku, nebo český překladatel. I tak ale zůstává zcela nesympatická mladá žába s víc než naivním pohledem na svět. Je tak pozitivní, že byste kolem čekali nějakého partnera bručouna. Ne, všichni kolem jsou sluníčkoví, nejen mladí, ale i staří berou případy jako další zářez. Čas od času prohodí, že to je zlý lump, kdo tohle všechno dělá. Pak si sednou na kus řeči se svými gay kolegy (ti byli napsáni snad jediní z celého týmu nějak normálně), Charlie si nechá vyžehlit oblečení od kolegyně ve věku její mámy a všichni jsou jedna velká spokojená rodina. Blech! Než na scénu vstoupil vrah, možná až na scénu v celé své kráse vstoupil vrah, pak začala být kniha zajímavá.
Padouch je sice překombinovaný, ale působivý. Stejně jako jeho hlavní vstup na scénu. Věříte mu, že je magor. Protože toho najednou Sarah napsat umí. Dokonce motiv, proč trestá matky a oblíbené děti je jaksi podložené citem - který teda trestaným matkám (minimálně té poslední) chybí. Výběr obětí něčím zavání, dostanete potom u vyšetřovacího stolu prostor vy sami jako čtenář na něco přijít (na co ani geniální Charlie zatím nepřijde), ale vzhledem k neschopnosti psát konstruktivně o policejní práci, vás autorka v domněnkách nepodpoří a vy tak čtete dál. Teď už ale bez skřípání zubů. Protože s nástupem vraha a obětí dynamika textu výrazně stoupá a váš zájem je upoután. Dokonce musím ocenit, že se nekoná žádný plot twist, který absolutně nesnáším a který miluje norský hudebník. V tomto všechna čest Charlie, že najednou použila svoji hlavu rozumně. Zanedlouho je to ala opět mladá na obláčcích poskakující kočka, co rozlouskne případ…
Postavy v celé knize, v každé linii příběhu (krom vraha) jsou tak umělé, že jen ten fakt zabíjí jinak kvalitní nápad. Chvilku mi vrtalo hlavou, proč autorka přidala další linie příběhu. Nebyly špatné, příjemně text doplňovaly a vytvořily matoucí dým spíše policejnímu týmu než čtenáři - ale i já jsem se trochu bála, že obstojného vraha (metaforicky) zabije tak odflákle. Protože jinak se koncept linií kolem hlavního případu nazvat nedal. Na chvíli zaslepil a poskytl parádní možnost, kterých se autorka chytla a pak… nevěděla co s nimi, tak to “nějak zašolichala”. Nebudu zlá, jedna z vedlejších linií má potenciál. Nebyla úplně happy jak dva grepy ale nebyla ani uvěřitelná. A právě i proto jsem zvědavá na Charlie v pokračování Sběratel trofejí. Už teď mám milion a jednu otázku především na vývoj charakteru postav, že se i přes silně negativní dojem z Maminčina mazánka těším na druhý díl.
Název: Maminčin mazánek / Mummy´s favourite
Autor: Sarah Flint
Serie: Charlie Stafford
Žádné komentáře:
Okomentovat