Autor: Samuel Bjørk
Série: Holger Munch a Mia Krügerová
Odkaz na Databázi knih
Navazující příběh na thriller V lese visí anděl opět sliboval, že se vryje do paměti, zažere se vám do morku kostí. No, to se nekonalo. Z anotace se můžete dozvědět, že půjde o vraždu mladé dívky z domova pro problémovou mládež, která je nalezena v přírodě na loži z per sovy. Policejní tým pod vedením Holgera Muncha (který opět přivolá Miu Krügerovou) začne pátrat a dlouho je bez jakýchkoliv hmatatelných stop. Než se objeví video a pár lidí se rozhodne promluvit.
Pokud čekáte akci a policejní práci, v prvních částech knihy na to zapomeňte. Dostane se vám extremní nálože z osobního pozadí pár členů z týmu (nejen Muncha a Mii). Je to protivné, otravné, ale pro efekt potřebné. Bjork ale umí psát, takže půlku knihy vás bolí hlava a jste protivní jako Munch, druhou půlku jste na drogách a otrávení, že musíte číst zajímavý příběh protkaný Miinými závratěmi. Pokud náhodou nejste v hlavě vyšetřovatelů, dostane se vám zajímavého vhledu do myslí pubertálních děvčat, nespokojené paničky, nebo se dozvíte něco o samotném vrahovi - což je, stejně jako v prvním díle V lese visí anděl, opět pěkně zpracované téma s hlavou a patou. Nemohu si pomoci, ale mně osobně dost vadila neustálá přítomnost Munchovy dcery Miriam (hodně mi to připomínalo Horstova Wistinga a jeho dceru, ovšem ten to měl krapet lépe zpracováno). I když její postava měla svůj účel, logicky nakonec všude zapadla, nesedla mi, nemám ji ráda. Možná taky proto, že je máma a nechová se dle mých představ.
Když odhlédneme od osobních problémů vyšetřovacího týmu, dostaneme dvě třetiny knihy vyplněné vatou. Cukrovou vatou. Ne tedy, že by příběh byl sladký (ale není ani tolik morbidní, jak by člověk čekal). Ale tak jako z cukrové vaty po okamžitém požitku nic nemáte, tak než policisté vyslechli svědka a spojili obrázek se jménem, o nic víceméně nešlo. Příběh nebyl nezajímavý, jistě se může někoho dotknout, ale byl zdlouhavý. Bjork ani pořádně nespecifikoval časový rámec, takže se čte a čte a čte a pak najednou díky vrahově kapitolce získáte motiv a porozumíte mu (dobře zpracovaný!) a teprve nastoupí akce. A tak jako vám vyskočí cukr v krvi po snězení celé vaty, tak rychle klesne a zůstane jakési neurčito. A to je přesně i v knize. Akce vygraduje, je nepřehledná, napínavá, padnou výstřely a tma. Po probuzení jste jako po flámu dostanete drobnou odměnu v podobě lákadla na další díl, protože takto to přeci nemůže s vyšetřovateli skončit! I když jde o návnadu, působí nenásilně, do příběhu pasuje, téměř celý jej zdánlivě ukončuje. Pokud čtenáře kniha neosloví, po dočtení jí odloží a zůstane mu jen matný obraz sovy. Kdo ovšem nemá rád ne úplně uzavřené konce, ten i přes průměrné čtení sáhne po pokračování v podobě Clony.
Autor: Samuel Bjørk
Série: Holger Munch a Mia Krügerová
Odkaz na Databázi knih
Žádné komentáře:
Okomentovat