Proč to srovnání? Vrčící naděje nám popisuje dobu, kdy se lidstvu přestalo dařit. Byl zničen internet, lidé najednou neměli chytré telefony a vše se tak trochu technicky vrátilo ke klasické válce, ale bez možnosti se rozmnožovat. Ubývá žen, které by mohly mít děti, přestože jsou fyzicky zdravé. Lidstvo postihl virus a blíží se záhuba. Když v tom je povolán doktor Samael Hrubý, aby se přiblížil samici, která se dokáže změnit ze psa na ženu a naopak… Stejně jako většina si i on myslel, že taková stvoření vyhynula. Co bude následovat? Jak to, že jeho mentor najednou zemřel?
Lenka Hnátová nám popisuse příběh z pohledu elitního zabijáka, který už není potřeba. Válka skončila. Lidstvo sice stále svírá naděje na lepší zítřky, protože vždy je možnost léku. Jenže za jakou cenu? Samael na to musí přijít dřív, než bude pozdě. Během několika dnů překonává své předsudky, stává se z bývalého špičkového vojáka i obyčejným mužem. Procházíme s ním všemi jeho pocity a já osobně se mnohdy tloukla do hlavy, jak může být tak zabedněný, že jej některé projevy bytostí kolem něj vůbec nedokážou přimět zvážit i jinou myšlenku. Hnátová jej vystihla hodnověrně a tak k němu přichází poznání pomalu. V jedné chvíli si autorka hraje jak s pocity a myšlenkami svého hrdiny, tak se čtenářem. Kdo je dobrý? Kdo je zlý? Komu má vlastně Samael pomáhat?
Čas od času si od emočních šmodrchanců a logických myšlenek Hnátová odskočí k popisu prostředí. Co se konzumuje, jak zbytek lidstva žije, jak vypadá okolí - třeba vesnice, ze které Samael pochází. Z celé Vrčící naděje na mne dýchal autorčin um a vypsanost. Žádné zbytečné vytáčky, kudrlinky, než se vyjádří. Dokonce jsem nezaznamenala žádné vyloženě chyby v příběhu. Nic mne nenudilo. Ba naopak. Vývoj vztahu postav, jejich proměny, ať fyzické či psychické, mezidruhové rozdíly a samotná fanfikce se mi neskutečně líbila a knihu jsem nechtěla odložit. I když byla místy díky Samaelovi tupá či uslzená nebo bolestná. Autorka do příběhu vložila duši, lásku a okořenila ji představami, kterých se velcí nakladatelé nejspíše zalekli - a přitom je taková sekce (bez hloubky) beztak i na Pornhubu.
Pokud hledáte změnu, chcete si odpočinout u neobvykle obvyklé knihy, mrkněte na Vrčící naději. Samozřejmě že nejde o nic psychologického či filosofického ( i když kdo hledá, ten najde!). Jde ale o dílo, které by mělo být i přes zvláštní obálku, ke které si stále hledám cestu, ve vitrínách knihkupectví!
Žádné komentáře:
Okomentovat