Autor: Lars Kepler
Série: Joona Lina
Odkaz na Databázi knih
Po neuvěřitelně dlouhé době době jsem se vrátila k autorskému duu Lars Kepler. Sérii mám v plánu dočíst. Nebo ne asi celou, protože z Písečného muže mám pořád strach. Ale před lety se stal Joona Lina, hlavní postava celé série, mým oblíbencem. Chci vědět, kam ho autoři dovedou.
Návrat k jádru severské krimi pro mne byl na jednu stranu těžký, na tu druhou jsem knihu nedokálaza odložit ani přes to, že mi vypadávala z ruky, která mi přestává fungovat. Strhující popis událostí, dávkované napětí prosycené strachem a vědomí negativního konce - to z autorů dělá mistry svého řemesla. Proč mám ale i nelibé pocity, když to byla úžasná jízda?
Start Lazara se zakládal na vraždě a na propojování souvislostí s Joonovou minulostí. Našla se lebka jeho zesnulé ženy u mrtvého vraha. Chvíli nato přibyla další mrtvola, a opět měla spojitost s detektivem. Který okamžitě začal strukturovaně panikařit, přestože si jeho kolegové říkali něco o paranoi. Vždyť ten, koho se Joona bojí, je mrtvý. Saga ho zabila…
Půlku knihy se babráme v nelogických krocích parťačky Joony - Sagy. Její rodinné pozadí pro mne bylo novinkou. Vždyť jsem Keplerovic knihy hezkých pár let nečetla. A v srdci nosím jen Paganiniho smlouvu (druhý díl s komisařem Linou). Ačkoliv jí Joona před svým odjezdem důkladně radil, ona dělala, jako by sama věděla nejlépe, co je a není dobré. I policie jednala, jak kdyby byla bez prostředků - krom zásahové jednotky vlastně nula nula nic. Proč? A i přes to jsem knihu dál četla, dál hltala její stránky a chtěla vědět, co bude dál. Bohužel mi vše přišlo přitažené za vlasy. Napínavé, ale prostě blbé.
Nedalo se ani říci, v kolika dnech se celý proces odehrál. Chybělo jakékoliv časové ukotvení. Dokonce nejspíš Kepler našel stroj pro teleportaci, protože se postavy pohybovaly všude, kde zrovna měla být nějaká akce. Sakra dobře popsaná, ale jak se tam aktéři dostali? Copak je vše tak jednoduché? Myslím si, že to vše je způsobeno právě tím, že jsem nevěděla, jaký je den či kolik je hodin. Jasně, na jednu stranu to nahrávalo pocitu beznaděje, které autoři skvěle navodili. Skrze Sagu a její strach byly emoce téměř hmatatelné.
Nemohu Lazara hodnotit kladně. Saga a policie vše pokazili. Až zase Joona a jeho uvažování vrátili knize slávu předchozích dílů. Jenže to už bylo za polovinou knihy a dojem to nenapravilo. Policie opět selhala. Ani cliffhanger nedokázal setřít pachuť nelibosti, která mi v hlavě utkvěla. Samozřejmě jsem si v knihovně hned zabookovala Zrcadlového muže, ale je dost pravděpodobné, že bude dlouho ležet na polici a já dám přednost novějším dílům jiných autorů. Třeba šlo o horší dílo Keplera, třeba z jeho děl vyrůstám, kdo ví?
Autor: Lars Kepler
Série: Joona Lina
Odkaz na Databázi knih
Žádné komentáře:
Okomentovat