Mizející dívky, Dívka beze jména a Matčin hrob jsou díla, ve kterých se po kouscích seznamuje s minulostí naší hlavní hrdinky Josie. Další díla nám samozřejmě také přináší vodítka k její osobnosti a můžeme sledovat, jak se vyvíjí, ale největší odhalení skýtají právě tato tři díla. A troufám si říci, že na událostech z Matčina hrobu se bude hodně stavět právě ve vztahových otázkách okolo detektiva Quinnové.
Upřímně moc nechápu, co má znamenat anotace Matčina hrobu. Takže mými slovy se v příběhu ocitáme v místech, kde Josie jako malá vyrůstala. Je tam nalezeno tělo, které patří ženě, která se překvapivě jmenuje stejně jako matka Josie. Začíná tak cesta do temné minulosti detektiva, kdy někdo systematicky ničí Josiin klid. Že následky budou zničující nečeká nikdo…
Lisa Regan Matčin hrob vystavěla na precizních základech. V příběhu současnosti se sem tam mihne pohled do mládí Josie, co zažívala, kdo všechno toho byl přítomen. Postupem času se jména z minulosti objevují v aktuálním případu a zapojí se nejen celý tým, ale i babička a reportérka. Každý svou troškou do mlýna odkrývá kousky skládačky, která ukáže nejen to, jaká zrůda matka Josie byla, ale taky to, kdo je samotná Josie.
Psychologický posun postav je enormní. Josie se musí otevřít - aby našla vraha, musí odkrýt věci z minulosti nebo potkat lidi z minulosti. A právě na těch setkáních vidím, jak Josie dospěla, kam došla, čeho dosáhla. Líbila se mi i scéna, kdy situaci detektiv nezvládla - bylo by k neuvěření, kdyby ano - to by musela být superhrdina. Rovněž Noah začal cílit a Regan nechává Gretchen trochu nakouknout do soukromí, na kterém pak postaví Nečekané přiznání.
Co do detektivní zápletky, Regan se nás snažila dlouho vodit za nos, ale decentně a neurážlivě. Každému muselo být jasné, že nejde o malou věc - prořezané pneumatiky, exkrementy na klikách,... Překvapilo mne, že někteří lidé dobrovolně pomohli a odhalili kousek pravdy. Sběr důkazů probíhal opět celkem “nudně” od stolu. Ale to se mi na knihách Regan líbí - policie pracuje v kanclu a ven jezdí málo. Spousta věcí se vyřeší v databázích, na internetu, telefonem, v archivech a svědci mohou přijít na stanici. Maličko neuvěřitelná mi přišla matka Josie. Tolik let ji toho tolik procházelo, každý se jí bojí a ona je stále na svobodě. Jak kdyby měla moc nad celým městem, nad vším a nad každým.
Co bych Regan vytkla byl rychlý závěr. Nebo mi to tak jen přišlo? Byla jsem už skoro u konce knihy a stále nebyl padouch za mřížemi. Nelíbilo se mi to, ale autorka mi to na druhou stranu vynahradila pár stránkami příběhu, který se odehrával po velkém odhalení. Mnoho autorů mu u sérií většinou sklony psát hůř a hůř. Regan se drží, snad jí to vydrží!
Žádné komentáře:
Okomentovat