Sbírkové knihy mají výhodu v tom, že si lupnete jednu povídku před spaním a hned máte námět na originální sny. Samozřejmě když vám povídka úplně nesede, jsou potom sny jedna velká divočina. Nějak rozumně bráno je u povídkových knih, či spíše u antologií, problém v množství autorů - někteří jsou lepší, jiní jsou originálnější, u některých chcete pokračování povídky… Jasně, je tu i druhá strana mince, odvrácená strana měsíce. Ale to není případ brožované krásky nakladatelství Canc - Na neVěčné časy.
Ještě než jsem se začetla do příběhů uvnitř, musela jsem skoro slintat nad originální obálkou. Překrásná práce znázorňující počátek a smrt. Vlastně si v obálce může najít každý svoje označení začátku a konce! Úplně mne neoslovilo, že lze knihu číst z obou stran. Jako tah na čtenáře to chápu, ovšem já jdu po vnitřnostech knihy!
Pojďme si vše shrnout anotací, která se u antologie obzvlášť povedla:
Ponořte se do světa romantiky a magie. Osm příběhů o druhých šancích, které vám ukáží, kde všude je možné najít svou spřízněnou duši, pravou lásku nebo sílu začít znovu. Poznejte magický realismus, který si ve světě získal tisíce srdcí a v této jedinečné sbírce máte možnost se s ním seznámit i vy. Autorky: Štěpánka Horáková, Rina Vevesi, Martina Holešinská, Júlia Matulová, Marie Domská, Tereza Kadečková, Rosana Zvelebilová, Leandra Sold.
Maso a květina, Polibek smrti
Přiznám se bez mučení: spíše než po lásce jsem v knize šla po autorkách. Rosanu Zvelebilovou a její tvorbu beru jako srdcovku - což svou povídkou jen potvrdila. Prostě jiná až na kost! Leandru Sold a její knihy znám, jsou mé oblíbené. Povídku jsem si však nijak neužila. Dokonce jsem ji chvíli ani nemohla poznat. Přitom je to autorka na vzestupu a těším se na každou další její knihu jak malé dítě na Vánoce.
Kdo neumí milovat, Pět otázek
Marie Domská je autorka, kterou jsem potkala v rámci beta čtení. Dostala jsem se k jejímu miláčkovi Kchrat a zamilovala se. Napjatě očekávám Nejasné hranice, kterými série s mým miláčkem započne! No ale zpět k povídce. Styl Marie jde poznat na první dobrou. Je nezaměnitelný, hluboký a přesně jde o tu povídku, kdy zuříte a chcete pokračování! Čtvrtou autorkou, která mi táhla od anotace oči do knihy, je Tereza Kadečková. Mám doma dvě její knihy, o dracích. Její styl neznám, takže jsme se seznamovaly. A po přečtení její povídky mohu směle prohlásit, že si budeme rozumět. Tedy ona v psaní a já ve čení. Suchý humor s hlubokými city - jde poznat, že kočka už má na kontě knihy.
Tvůj hlas, Největší talent
Ostatní holky neznám. Tedy Rinu Vevesi a Štěpánku Horákovou “znám” ze skupiny Kreativní inkoust na Facebooku. Tato FB skupina stála za vznikem knihy a tématem magický realismus! Z mého pohledu měly v příbězích dílka Na neVěčné časy obě holky krásný námět. Štěpánku bych si přečetla ještě jednou, dvakrát. Její povídka nebyla tak vyspělá jako od holek, s jejichž prací už jsem se setkala, ale usmívala jsem se. Rina Vevesi, teď se moc omlouvám, protože Rinu mám ráda a cením si jejího přínosu pro komunitu psavců, no… měla povídku nejméně dobře napsanou. Myslím si, že lepší redaktorský zásah by odstranil většinu vykřičníků - brunetka, blondýnka a další na sílu používané spojení nebo pojmy mi kazily dojem. Ovšem nápad či téma - LUXUSNÍ!
Karma, Na stopě minulosti
Martina Holešinská a Júlia Matulová jsou pro mne neznámá jména. Jejich povídky jsem si užila, ale nezapamatovala. Možná se vám právě proto budou líbit nejvíce. U Júlie se tomu divím, protože její povídka obsahovala kočky a ty já miluji. Jenže mě nijak víc neoslovila. Hlavní hrdinka se plácala jako ryba na suchu. Ale ty kočky, při rozpomenutí se, ty byly famózní, o tom žádná! Naopak u Martiny se tomu nedivím. Přestože její povídka šla do morální hloubky, obsahovala téma, kterému se vyhýbám, nemám ho ráda a prostě když můžu, vyberu si jiné.
Pár slov na závěr
Celkově je z mého pohledu antologie Na neVěčné časy lepší než třeba Hlubiny města. Láska mne tematicky oslovila víc než povídky spjaté s budovami či prostředím, ve kterém žijeme. Jsem vděčná, že holky z Kreativního inkoustu téma magického realismu napadlo. A taky moc děkuji, že jsem si na pár stránkách mohla otipovat autorky, které chci v budoucnu více číst. To, že šlo poznat, kdo píše více a kdo méně, to je otázka vkusu a preferencí. Sama za sebe beru dílo Na neVěčné časy jako skvělý tip na dárek! Potěší vzhledem a nadchne obsahem.
Žádné komentáře:
Okomentovat