Název: Stalker
Autor: Lars Kepler
Série: Joona Lina
Série: Joona Lina
Každý máme nějakého svého oblíbeného autora. Spisovatele, jehož knihu když dostane, dojme jej pozornost k slzám. U mne to je například Jackson Galaxy. Málokdo vůbec ví, kdo to je, že? Chybu ale člověk neudělá, pokud milovníkovi krimi daruje knihu od Larse Keplera. Manželské duo, které se pod pseudonymem skrývá,snad krom Playgroundu nikdy nešláplo vedle a vždy je jejich dílo absolutní bomba.
Řeknete si, že autoři bývají s každým dalším dílem horší a horší. Že bývají prokouknutelní, nemají moc co nabídnout co se týká hlavních postav, obzvláště pokud jde o sérii založenou na detektivovi. Nebo že se vyčerpají a přepálí příběh tak, že čtenáře zhnusí a celoživotní dílo celkově klesne s hodnocením. Však to znáte “první dílo bylo promakané, vražda geniální, z brutality mi běhal mráz po zádech, ale další díly už na kvalitu toho jednoho nedosahovaly”. U Keplera tomu tak není.
Samozřejmě, má slabší a silnější díla, ale žádné není natolik slabé, abyste si z něj nesedli na zadek. Dokonce snad se díl od dílu Kepler zlepšuje. Jeho hlavní hrdina Joona Lina, finský komisař u policie, je od začátku lehce nadprůměrný policista. Ovládá bojová umění, kterými projdou jedinci speciálního výcviku. Trpí migrénami tak silnými, že musí brát léky (ale občas na to kašle). Má “pohnutou” minulost, která se pořádně řeší v Písečném muži a ve Stalkerovi dobíhá její intenzita. Pokud ale předchozí díla s komisařem neznáte, nevadí. Kepler vám sice prozradí konec předchozího dílu, ale běžně se to nestává. Ve Stalkerovi se totiž nejenže setkáte s Joonou, ale i s hypnotizérem a psychologem Erikem z prvního dílu hypnotizér. Spojitost, že spolu kluci už někdy něco řešili, patrná je, ale nemáte šanci se dozvědět, jak Hypnotizér dopadl, kdo byl vrah a jiné podrobnosti.
Malou změnou ve Stalkerovi je fakt, že Joona není aktivní komisař. Hlavní velitelkou je Margot, která každou chvilku bude rodit. Jde o postavu silnou, ale působí až násilně nováčkovsky. To, proč je taková, má v knize svoje kořeny a nepůsobí to uměle. Její kolega je chlapec na profackování při první zmínce. Takového osla málokdy potkáte a to jste teprvne na prvních stránkách knihy! Umíte si představit, co bude vyvádět dál? Adam ale neruší, což je hlavní. Je to blbec, ve spojení s extra se snažící Margot jde mnohdy fakt o amatérství (nebo to tak alespoň na mne působí), ale krásně to zrcadlí Joonu a Erika. Čímž se dostávám k potvrzení toho, co jsem psala výše. Už jen pouhou změnou postavení hlavního hrdiny, na němž je založena celá série, získává autor další možnost, jak vést vyšetřování. Poskytuje tak prostor pro chyby policie, dává tak výhody vrahovi, který své oběti natáčí na videa a pak je posílá policii.
Ve Stalkerovi samozřejmě nechybí brutální násilné činy, plno krve a napětí by se dalo krájet. Obzvláště pak, když se dostanete ke kapitolám, které popisují pocity oběti. K pasážím, kdy se téměř cítíte v kůži napadené ženy a srdce vám chce vyskočit z hrudníku. Kdy celí hoříte strachem… A pak vás polije suchý rozhovor dvou hlavních vyšetřovatelů nad shlédnutím videa. Kontrast napětí a klidu, potřeby utéci a sledováním videa - to jsou jen dobrosti doplňující šokující vyústění celého případu. Na vraha budete moci přijít spolu s Joonou, neboť Kepler na rozdíl od svých kolegů netají žádné detaily a tak jste v epicentru dění po celou dobu čtení knihy.
Žádné komentáře:
Okomentovat